Skedaddle /(?)/
Ske·dad·dle
Skedaddle
v. i.
imp. & p. p. Skedaddled; p. pr. & vb. n. Skedaddling
- To betake one's self to flight, as if in a panic; to flee; to run away. [Slang, U. S.]
Ske·dad·dle
imp. & p. p. Skedaddled; p. pr. & vb. n. Skedaddling